Zdrojový kód wiki 04 Lokalizace dalšího stoupáku
Version 160.1 by David Brazda on 03.05.2021 16:25
Show last authors
author | version | line-number | content |
---|---|---|---|
1 | {{toc/}} | ||
2 | |||
3 | = Úvod = | ||
4 | |||
5 | Sekce pokrývá [[lokalizaci>>WebHome||anchor="lokalizace"]] dalšího stoupáku (tzn. kde bude další stoupák nebo aktivní oblast a proč, jak poznat tyhle místa) | ||
6 | |||
7 | V separátní stránce je pak popsáno jemné [[dohledávání stoupáku v aktivní oblasti>>doc:Tipy a triky.045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti.WebHome]]. | ||
8 | |||
9 | Informace o samotném vzniku stoupáku je v [[05 Teorie vzniku stoupaku>>Tipy a triky.30 Teorie.Teorie vzniku stoupaku.WebHome]] | ||
10 | |||
11 | = {{id name="lokalizace"/}}Lokalizace stoupáků = | ||
12 | |||
13 | ((( | ||
14 | * představit si je jako obrácenou **korunu stromů** nebo kořeny, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem) | ||
15 | * struktura té koruny je daná [[charakterem dne>>doc:Tipy a triky.03 Zachycení a profil dne.WebHome||anchor="profildne"]], někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou už odspoda. **Představ si vnitřním zrakem tvar té koruny** během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní. | ||
16 | ))) | ||
17 | |||
18 | * ((( | ||
19 | nízko využívat jakékoliv slabé větvičky k udržení a k posunutí k silnější větvi | ||
20 | ))) | ||
21 | * ((( | ||
22 | Podle profilu dne si určit hard-deck - výšku nad terénem(např. 700), od kdy brát všechno | ||
23 | ))) | ||
24 | |||
25 | ((( | ||
26 | * pokud je oblačná, **všímat si životního cyklu kumulů** pro aktuální den, naladit se na jejich rytmus | ||
27 | * všímat si délky termického cyklu (jak dlouho stoupák trvá, jak je dlouhá pauza). Velké mraky mohou indikovat delší cykly a větší pauzy. Menší chmurky indikují kratší cykly. Při kratších cyklech se vyplatí soustředit spíš na odtrhovky na zemi. | ||
28 | ))) | ||
29 | |||
30 | * ((( | ||
31 | vnímat teplotu vzduchu | ||
32 | ))) | ||
33 | * ((( | ||
34 | vizualizovat si stoupáky | ||
35 | ))) | ||
36 | * ((( | ||
37 | vyhledávat vzorce dne, frekvence periody kumulů, jejich síla, inverze, střih větru atp. | ||
38 | ))) | ||
39 | * ((( | ||
40 | řez stoupáku ve větru má tvar kapky s jádrem více upwind (po větru jsou více bubliny a turbulence) | ||
41 | ))) | ||
42 | * ((( | ||
43 | silný střih větru ve výšce může stoupák zase rozbít na bubliny | ||
44 | ))) | ||
45 | * ((( | ||
46 | při ztracení jádra při střihu větru hledat jádro **downwind** | ||
47 | ))) | ||
48 | * ((( | ||
49 | snos stoupáku závisí na **změně** větru s výškou (vertikálním profilu větru) a odtrhovém profilu (odtrhové momentum). Pokud je např. určitou výšku konstantní síla větru, pak i skloněné stoupáky se rovnají, jak se momentum dočerpá. | ||
50 | ))) | ||
51 | * Výška základny určuje jak budou stoupáky daleko od sebe. Při nižších dostupech jsou často blíže - díky tomu lze létat i v těchto podmínkách. A naopak vysoké dostupy = větší vzdálenost mezi stoupáky. | ||
52 | |||
53 | == Typy stoupáků == | ||
54 | |||
55 | * ((( | ||
56 | vrchol kopce (triger je kopec) | ||
57 | ))) | ||
58 | * ((( | ||
59 | polnohrankový (triger je hranka, rozrušený terén…) | ||
60 | ))) | ||
61 | * ((( | ||
62 | konvergentní (zůžení terénu před odtrhovkou, trychýře mezi kopce ve směru větru a malá hranka atp.) | ||
63 | ))) | ||
64 | * ((( | ||
65 | závětrný | ||
66 | ))) | ||
67 | * ((( | ||
68 | … | ||
69 | ))) | ||
70 | |||
71 | == Odtrhovky == | ||
72 | |||
73 | Odtrhovky používat zejména když jsem nízko (polovina výšky cloudbase) nebo při bezoblačné. Jejich výběr se musí stát druhou přirozeností, aby fungovalo při stresovějších situacích (vyhnití nebo zachycení) | ||
74 | |||
75 | * ((( | ||
76 | představit si stoupáky jako kapky vody (medu) stékající z nerovností stropu v páře (reliéf krajiny jako strop) | ||
77 | ))) | ||
78 | * ((( | ||
79 | čím více se ten med nahřívá (např. závětrné plochy, více nasvícené plochy), tím má menší viskozitu, řídne - tzn. chce víc nahoru a nepotřebuje tak výrazné triggery - všímat si také sklonu vůči slunci a typu povrchu | ||
80 | ))) | ||
81 | * ((( | ||
82 | I strom uprostřed pole jako rozrušení krajiny (cokoliv, co rozruší krajinu v závislosti na okolním terénu - vždy přemýšlet relativně) | ||
83 | |||
84 | (% style="text-align:center" %) | ||
85 | [[[[image:1620051738854-403.png||alt="Rozrušení krajiny jako trigger stoupáku"]]>>attach:1620051738854-403.png]] | ||
86 | ))) | ||
87 | * ((( | ||
88 | stín mraku jako odtrhová zóna (v řádu minut po zakrytí se trhá stoupák) | ||
89 | ))) | ||
90 | * ((( | ||
91 | nahřátý vzduch chce nahoru, je vděčný za všechno, co mu tam pomůže (mrak, který nasává/odtrhuje bublinky v okolí) | ||
92 | ))) | ||
93 | * ((( | ||
94 | představit si, že nahřátý vzduch chce nahoru je obklopený chladnejším, který chce dolu (když vznikne stín, studený se dostane dolů a trigeruje/vysune teplý nahoru) | ||
95 | ))) | ||
96 | * ((( | ||
97 | představovat si tok větru jako kdyby v terénu tekla tím směrem voda. Kde budou peřeje? Kde bude zpětný proud? Kde bude klidná? Kde budou konvergence? | ||
98 | ))) | ||
99 | * ((( | ||
100 | stoupák vzniká z plochy desítek fotbalových hřišť - přemýšlet ve větším měřítku a hledat synergická místa | ||
101 | ))) | ||
102 | * ((( | ||
103 | pozdní odpoledne mohou nahřáté lesy pomoci i když termika končí nebo je lehce zacirováno | ||
104 | ))) | ||
105 | * ((( | ||
106 | try to fly over as many potential collector/trigger combinations as possible. If you get even a consistent "zero" on my vario while low, stop and circle until a thermal "set" comes through (it s like set of waves - few small ones and then the big one is coming) | ||
107 | ))) | ||
108 | * ((( | ||
109 | mokrá pole nebo jezera často deaktivují všechnu aktivitu ve svém okolí, obzvlášť ve směru po větru - stejné platí i pro zastíněná místa | ||
110 | ))) | ||
111 | * ((( | ||
112 | triggers in flatlands can be quite small, just road on the downwind end of the field | ||
113 | ))) | ||
114 | * ((( | ||
115 | trigger je i změna povrchu | ||
116 | ))) | ||
117 | * ((( | ||
118 | čím větší vítr, tím víc promíchává vzduch, hledat kapsy (klidné vody) | ||
119 | ))) | ||
120 | * ((( | ||
121 | stoupák** nemůže jít dolů -** pokud se plazí po povrchu, tak jakýkoliv svah dolů ho odtrhne. Dobrý trik pro roviny - např. nafoukávané město jako zdroj + po větru svah dolů. | ||
122 | ))) | ||
123 | * ((( | ||
124 | pole s vyšší úrodou dokáže **aktivní stoupák pěkně kreslit **- z výšky lze vidět místa, kde se právě aktivní stoupák nachází | ||
125 | ))) | ||
126 | * ((( | ||
127 | stejně tak místa, kde je hodně **položené úrody** (kruhy a jiné obrazce v obilí) - indikuje potenciální aktivní místo | ||
128 | ))) | ||
129 | |||
130 | == Kvalita vzduchu == | ||
131 | |||
132 | Při low pressure days je vzduch více bublavý, méně viskózní, potřebuje menší triggery, chce jít nahoru. Stoupáky více u sebe a pulzy jsou častější. | ||
133 | |||
134 | Při high pressure days je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholku | ||
135 | |||
136 | == Odsazení == | ||
137 | |||
138 | Všimni si snosu stoupáku v dané výšce a ten si pak projektuj na další odtrhovky v závislosti na tvojí výšce (vznikne ti "**denní offset**" od odtrhovky) - - tzn. když fouká sever, stoupák mě vynesl do 1 km a ufouknul o 800 m jižně, pak stoupáky nejspíš budou +- v podobném úhlu tzn. podle toho v jaké výšce chci míjet odtrhovku odsadím se jižně o daný úhel, tzn. mám 500 metrů (chci ji míjet v 500 metrech), pak offsetuju 400 m. Představit si to v 3D prostoru a vidět vnitřním zrakem. Výše tak mohu chytnout široké stoupáky ze vzdálenejších odtrhovek. (všímat si i střihů větru a vlastností vzduchu v různých hladinách). | ||
139 | |||
140 | === **Jak na to v praxi?** === | ||
141 | |||
142 | Při točení stoupáku průběžně identifikovat odtrhovku (Pozn: I u kumulů je dobré cvičení odhadovat si oblast, která stoupák živí.) | ||
143 | |||
144 | Při točení se "podívat" virtuálně vytočeným kabelem dolů. | ||
145 | |||
146 | Pomůže i [[aplikace pro 3D zobrazení při letu>>doc:Software.3D vizualizace během letu.WebHome]] | ||
147 | |||
148 | Využívat **metodu [[curtain>>doc:Tipy a triky.045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti.WebHome||anchor="curtain"]] - **nadletět si místo protnutí po větru a vracet se k němu proti větru. | ||
149 | |||
150 | Tip: možná šlo by pomoct i softwarově - viz [["offset" widget>>doc:Software.Nápady.WebHome||anchor="offsetwidget"]] pro xctrack. | ||
151 | |||
152 | == Závětrná termika == | ||
153 | |||
154 | * místa chráněná před větrem jako dobrý zdroj, např. toto místo při severni situaci v Annecy [[[[image:1609785750791-553.png||queryString="width=255&height=344" height="344" width="255"]]>>attach:1609785750791-553.png]] | ||
155 | * před letem v takové oblasti se** zorientovat v prostoru** a v **toku vzduchové masy **v daném místě a mít ji potvrzenou indiciemi - např. když tě to tlačí na jednu stranu, je to dobrý indikátor a víš, jestli to odpovídá tvé představě o pohybu masy. Ověřovat si takto realitu. Při závětrné termice je zásadně důležité, aby odhad byl co nejvíce odpovídající skutečnosti. | ||
156 | |||
157 | == Výběr linky == | ||
158 | |||
159 | * ((( | ||
160 | namísto po větru namířit to [[lehce crosswind>>https://youtu.be/-kw9IE64Krk?t=325]] = prozkoumání více aktivních oblastí = šance na potkání více stoupáků | ||
161 | ))) | ||
162 | * ((( | ||
163 | představit si **odsazení** - u oblačné přímku od odtrhovku ke kumulu - pomůže vizualizovat stoupák | ||
164 | ))) | ||
165 | * ((( | ||
166 | zvyšovat si linkou šanci na stoupání - ideálně aby protínala více odtrhovek (přes vesnici k lomu, ke kopci letím přes druhý menší kopec atp.) | ||
167 | ))) | ||
168 | * ((( | ||
169 | využívat **metodu curtain **(silnější jádra mají menší snos) = přiletět k místu předpokládaného stoupáku více downwind a pak otočit upwind a prozkoumat více jader až vybrat to nejsilnějš | ||
170 | ))) | ||
171 | * ((( | ||
172 | pokud je někde hřeben nebo podélná odtrhová hranka - vzít to podél ní | ||
173 | ))) | ||
174 | * ((( | ||
175 | pokud mířím na kopec, vzít to tak abych projel kopec jako odtrhovou hranu, ale zároveň měl backup jeho leeside stoupák | ||
176 | ))) | ||
177 | * ((( | ||
178 | linku vymýšlet nejpozději během stoupání | ||
179 | ))) | ||
180 | * ((( | ||
181 | po výběru linky se k ní **commitovat** - věřit jí | ||
182 | ))) | ||
183 | * ((( | ||
184 | výška jako nejcenější veličina | ||
185 | ))) | ||
186 | * ((( | ||
187 | ve třetí třetině výšky země-cloudbase mužů být víc picky a zaměřit se na rychlost. Např. u kumulostrad delfínovat: zpomalit ve stoupání, zrychlit mezi nimi. | ||
188 | ))) | ||
189 | |||
190 | * ((( | ||
191 | odtrhovky v rámci síly větru a rytmu dne (a dalsich atributů jako nadrženosti vzduchu po frontě, fáze dne atp.) si vnitřně oznámkovat podle **váhy. **Podle toho vybírát i linku, aby protla nejvíc odtrhovek s největší váhou. Případně, aby nějaká silná odtrhovka byla vždy v dosahu, kdyby náhodou aktuální mrak nefungoval - plán B . | ||
192 | ))) | ||
193 | |||
194 | * ((( | ||
195 | Brát v potaz počasí v předchozích dnech - např. když dost pršelo, v počátku dne nebudou fungovat lesy, ale více sušší povrchy. | ||
196 | ))) | ||
197 | |||
198 | == Kumuly == | ||
199 | |||
200 | Stoupající vzduch při kondenzaci **dostane extra boost!** Při změně skupenství z plynného na kapalné vzniká teplo. Tato extra energie způsobuje mj. že kumul nasává okolní vzduch. | ||
201 | |||
202 | Neustále monitorovat stav kumulů v okolí, kolem sebe a ve směru letu s předstihem někdy i desítek kilometrů a snažit si v hlavě utvářet obraz o aktuálním cyklu termického intervalu pro danou oblast. | ||
203 | |||
204 | Tvary v závislosti na střihu větru. | ||
205 | |||
206 | [[[[image:1611390921631-112.png||queryString="width=298&height=174" height="174" width="298"]]>>attach:1611390921631-112.png]] | ||
207 | |||
208 | == {{id name="kumulostrady"/}}Kumulostrády == | ||
209 | |||
210 | Vzdálenost mezi kumulostrádami je 2.5-3x výška KH, tzn. při 2km dostupech cca 6km. Na konci kumulostrády nejvíce nabrat a pak (pokud není zřejmá lepší varianta) otočit 90stupnu (=se snosem větru to bude cca 50-60stupnu). | ||
211 | |||
212 | Pozn.: Díky silnějšímu větru budou stoupáky dole rozbité - tzn. zůstat co nejvíce nahoře. | ||
213 | |||
214 | [[Jak poznat v předpovědi, že budou kumulostrády?>>doc:Meteo.WebHome||anchor="kumulostrady"]] | ||
215 | |||
216 | == Hexagon theory == | ||
217 | |||
218 | Podle [[teorie>>https://xcmag.com/news/icaristics/]] se stoupavé proudy(potažmo kumuly) v bezvětší sdružují do hexagon vzorců o délce strany 6km. V těchto šestiúhelnících probíhá výměna vzduchu (jak při vaření hrnce s vodou jdou bubliny nahoru a nahrazuje je voda, která jde dolů). Cirkulující klesající vzduch je pak ve středu hexagonu. Při větru jsou downwind strany hexagonu prodlouženy. | ||
219 | |||
220 | [[image:1609800032486-130.png||queryString="width=384&height=329" height="329" width="384"]] | ||
221 | |||
222 | Praktické implikace: | ||
223 | |||
224 | * Na konci kumulostrády 60stupňů do strany, do 6km bude začátek další | ||
225 | * Blueholes(místa bez mraku) jsou středy hexagonu | ||
226 | |||
227 | [[[[image:1609799592900-364.png||queryString="width=776&height=631" height="376" width="462"]]>>https://www.google.com/search?q=thermal%20hexagon%20theory&tbm=isch&safe=off&tbs=rimg:CUueXgx8fyHwYe7BwnBB4RPW&hl=cs&sa=X&ved=0CAIQrnZqFwoTCNinrM2qg-4CFQAAAAAdAAAAABAz&biw=1905&bih=969]] | ||
228 | |||
229 | = Kam dál: = | ||
230 | |||
231 | [[045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti>>Tipy a triky.045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti.WebHome]] |