Naposledy upravil David Brazda 08.07.2021 17:48
Show last authors
1 {{toc/}}
2
3 = Úvod =
4
5 Sekce pokrývá [[lokalizaci>>WebHome||anchor="lokalizace"]] dalšího stoupáku (tzn. kde bude další stoupák nebo aktivní oblast a proč, jak poznat tyhle místa)
6
7 V separátní stránce je pak popsáno jemné [[dohledávání stoupáku v aktivní oblasti>>doc:Tipy a triky.045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti.WebHome]].
8
9 Informace o samotném vzniku stoupáku je v [[05 Teorie vzniku stoupaku>>Tipy a triky.30 Teorie.Teorie vzniku stoupaku.WebHome]]
10
11 = {{id name="lokalizace"/}}Lokalizace stoupáků =
12
13 * ve větru se stoupáky řadí do řad (ať už je oblačna - kumulostrády nebo bezoblačná). Dobrou volbou je pro další stoupák mířit po/proti větru. Případně pak kolmo na vítr pro napojení na další stoupavou řadu.
14
15 (((
16 * představit si je jako obrácenou **korunu stromů** nebo kořeny, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem)
17 * struktura té koruny je daná [[charakterem dne>>doc:Tipy a triky.03 Zachycení a profil dne.WebHome||anchor="profildne"]], někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou už odspoda. **Představ si vnitřním zrakem tvar té koruny** během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní.
18 )))
19
20 * (((
21 nízko využívat jakékoliv slabé větvičky k udržení a k posunutí k silnější větvi
22 )))
23 * (((
24 Podle profilu dne si určit hard-deck - výšku nad terénem(např. 700), od kdy brát všechno
25 )))
26
27 (((
28 * pokud je oblačná, **všímat si životního cyklu kumulů** pro aktuální den, naladit se na jejich rytmus
29 * všímat si délky termického cyklu (jak dlouho stoupák trvá, jak je dlouhá pauza). Velké mraky mohou indikovat delší cykly a větší pauzy. Menší chmurky indikují kratší cykly. Při kratších cyklech se vyplatí soustředit spíš na odtrhovky na zemi.
30 )))
31
32 * (((
33 vnímat teplotu vzduchu
34 )))
35 * (((
36 vizualizovat si stoupáky
37 )))
38 * (((
39 vyhledávat vzorce dne, frekvence periody kumulů, jejich síla, inverze, střih větru atp.
40 )))
41 * (((
42 řez stoupáku ve větru má tvar kapky s jádrem více upwind (po větru jsou více bubliny a turbulence)
43 )))
44 * (((
45 silný střih větru ve výšce může stoupák zase rozbít na bubliny
46 )))
47 * (((
48 při ztracení jádra při střihu větru hledat jádro **downwind**
49 )))
50 * (((
51 snos stoupáku závisí na **změně** větru s výškou (vertikálním profilu větru) a odtrhovém profilu (odtrhové momentum). Pokud je např. určitou výšku konstantní síla větru, pak i skloněné stoupáky se rovnají, jak se momentum dočerpá.
52 )))
53 * Výška základny určuje jak budou stoupáky daleko od sebe. Při nižších dostupech jsou často blíže - díky tomu lze létat i v těchto podmínkách. A naopak vysoké dostupy = větší vzdálenost mezi stoupáky.
54
55 == Typy stoupáků ==
56
57 * (((
58 vrchol kopce (triger je kopec)
59 )))
60 * (((
61 polnohrankový (triger je hranka, rozrušený terén…)
62 )))
63 * (((
64 konvergentní (zůžení terénu před odtrhovkou, trychtýře mezi kopce ve směru větru a malá hranka atp.)
65 )))
66 * (((
67 závětrný
68 )))
69 * (((
70 …
71 )))
72
73 (% class="wikigeneratedid" %)
74 Pokud je vítr soustředit se na **odtrhovky po větru** zdroje. Při bezvětří se **soustředit spíš na zdroj**.
75
76 == Odtrhovky ==
77
78 Odtrhovky používat zejména když jsem nízko (polovina výšky cloudbase) nebo při bezoblačné. Jejich výběr se musí stát druhou přirozeností, aby fungovalo při stresovějších situacích (vyhnití nebo zachycení).
79
80 * (((
81 představit si stoupáky jako kapky vody (medu) stékající z nerovností stropu v páře (reliéf krajiny jako strop)
82 )))
83 * (((
84 čím více se ten med nahřívá (např. závětrné plochy, více nasvícené plochy), tím má menší viskozitu, řídne - tzn. chce víc nahoru a nepotřebuje tak výrazné triggery - všímat si také sklonu vůči slunci a typu povrchu
85 )))
86 * (((
87 I strom uprostřed pole jako rozrušení krajiny (cokoliv, co [[rozruší krajinu>>https://www.youtube.com/watch?v=nmrggFcxzuk&ab_channel=GonzaloPesquera]] v závislosti na okolním terénu - vždy přemýšlet relativně)
88
89 (% style="text-align:center" %)
90 [[[[image:1620051941162-562.png||queryString="width=612&height=341" alt="Rozrušení krajiny jako trigger stoupáku." height="341" width="612"]]>>attach:1620051941162-562.png]]
91 )))
92 * (((
93 stín mraku jako odtrhová zóna (v řádu minut po zakrytí se trhá stoupák)
94 )))
95 * (((
96 nahřátý vzduch chce nahoru, je vděčný za všechno, co mu tam pomůže (mrak, který nasává/odtrhuje bublinky v okolí)
97 )))
98 * (((
99 představit si, že nahřátý vzduch chce nahoru je obklopený chladnejším, který chce dolu (když vznikne stín, studený se dostane dolů a trigeruje/vysune teplý nahoru)
100 )))
101 * (((
102 představovat si tok větru jako kdyby v terénu tekla tím směrem voda. Kde budou peřeje? Kde bude zpětný proud? Kde bude klidná? Kde budou konvergence?
103 )))
104 * (((
105 stoupák vzniká z plochy desítek fotbalových hřišť - přemýšlet ve větším měřítku a hledat synergická místa
106 )))
107 * (((
108 pozdní odpoledne mohou nahřáté lesy pomoci i když termika končí nebo je lehce zacirováno
109 )))
110 * (((
111 try to fly over as many potential collector/trigger combinations as possible. If you get even a consistent "zero" on my vario while low, stop and circle until a thermal "set" comes through (it s like set of waves - few small ones and then the big one is coming)
112 )))
113 * (((
114 mokrá pole nebo jezera často deaktivují všechnu aktivitu ve svém okolí, obzvlášť ve směru po větru - stejné platí i pro zastíněná místa
115 )))
116 * (((
117 triggers in flatlands can be quite small, just road on the downwind end of the field
118 )))
119 * (((
120 trigger je i změna povrchu
121 )))
122 * (((
123 čím větší vítr, tím víc promíchává vzduch, hledat kapsy (klidné vody)
124 )))
125 * (((
126 stoupák** nemůže jít dolů -** pokud se plazí po povrchu, tak jakýkoliv svah dolů ho odtrhne. Dobrý trik pro roviny - např. nafoukávané město jako zdroj + po větru svah dolů.
127 )))
128 * (((
129 pole s vyšší úrodou dokáže **aktivní stoupák pěkně kreslit **- z výšky lze vidět místa, kde se právě aktivní stoupák nachází
130 )))
131 * (((
132 stejně tak místa, kde je hodně **položené úrody** (kruhy a jiné obrazce v obilí) - indikuje potenciální aktivní místo
133 )))
134
135 == Kvalita vzduchu ==
136
137 Při low pressure days je vzduch více bublavý, méně viskózní, potřebuje menší triggery, chce jít nahoru. Stoupáky více u sebe a pulzy jsou častější.
138
139 Při high pressure days je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholku
140
141 == Odsazení ==
142
143 Všimni si snosu stoupáku v dané výšce a ten si pak projektuj na další odtrhovky v závislosti na tvojí výšce (vznikne ti "**denní offset**" od odtrhovky) - - tzn. když fouká sever, stoupák mě vynesl do 1 km a ufouknul o 800 m jižně, pak stoupáky nejspíš budou +- v podobném úhlu tzn. podle toho v jaké výšce chci míjet odtrhovku odsadím se jižně o daný úhel, tzn. mám 500 metrů (chci ji míjet v 500 metrech), pak offsetuju 400 m. Představit si to v 3D prostoru a vidět vnitřním zrakem. Výše tak mohu chytnout široké stoupáky ze vzdálenejších odtrhovek. (všímat si i střihů větru a vlastností vzduchu v různých hladinách).
144
145 === **Jak na to v praxi?** ===
146
147 Při točení stoupáku průběžně identifikovat odtrhovku (Pozn: I u kumulů je dobré cvičení odhadovat si oblast, která stoupák živí.)
148
149 Při točení se "podívat" virtuálně vytočeným kabelem dolů.
150
151 Pomůže i [[aplikace pro 3D zobrazení při letu>>doc:Software.3D vizualizace během letu.WebHome]]
152
153 Využívat **metodu [[curtain>>doc:Tipy a triky.045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti.WebHome||anchor="curtain"]] - **nadletět si místo protnutí po větru a vracet se k němu proti větru.
154
155 Tip: možná šlo by pomoct i softwarově - viz [["offset" widget>>doc:Software.Nápady.WebHome||anchor="offsetwidget"]] pro xctrack.
156
157 == Závětrná termika ==
158
159 * platí pro dny s větrem
160 * místa chráněná před větrem jako dobrý zdroj, např. toto místo při severni situaci v Annecy [[[[image:1609785750791-553.png||queryString="width=255&height=344" height="344" width="255"]]>>attach:1609785750791-553.png]]
161 * před letem v takové oblasti se** zorientovat v prostoru** a v **toku vzduchové masy **v daném místě a mít ji potvrzenou indiciemi - např. když tě to tlačí na jednu stranu, je to dobrý indikátor a víš, jestli to odpovídá tvé představě o pohybu masy. Ověřovat si takto realitu. Při závětrné termice je zásadně důležité, aby odhad byl co nejvíce odpovídající skutečnosti.
162
163 == Výběr linky ==
164
165 * (((
166 zvyšovat si linkou šanci na stoupání - ideálně aby protínala více odtrhovek (přes vesnici k lomu, ke kopci letím přes druhý menší kopec atp.
167 )))
168 * (((
169 **frekventované** **silnice** jako odtrhovka - vzít to nad ní pokud ji mám po cestě a je nafukovanou ze strany (jezdící auta rozruší  nafukovany vzduch a ten začne stoupat)
170 )))
171 * (((
172 namísto po větru namířit to [[lehce crosswind>>https://youtu.be/-kw9IE64Krk?t=325]] = prozkoumání více aktivních oblastí = šance na potkání více stoupáků
173 )))
174 * (((
175 představit si **odsazení** - u oblačné přímku od odtrhovku ke kumulu - pomůže vizualizovat stoupák
176 )))
177 * (((
178 využívat **metodu curtain **(silnější jádra mají menší snos) = přiletět k místu předpokládaného stoupáku více downwind a pak otočit upwind a prozkoumat více jader až vybrat to nejsilnější
179 )))
180 * (((
181 pokud je někde hřeben nebo podélná odtrhová hranka - vzít to podél ní
182 )))
183 * (((
184 pokud mířím na kopec, vzít to tak abych projel kopec jako odtrhovou hranu, ale zároveň měl backup jeho leeside stoupák
185 )))
186 * (((
187 linku vymýšlet nejpozději během stoupání
188 )))
189 * (((
190 po výběru linky se k ní **commitovat** - věřit jí
191 )))
192 * (((
193 výška jako nejcenější veličina
194 )))
195 * (((
196 ve třetí třetině výšky země-cloudbase mužů být víc picky a zaměřit se na rychlost. Např. u kumulostrad delfínovat: zpomalit ve stoupání, zrychlit mezi nimi.
197 )))
198
199 * (((
200 odtrhovky v rámci síly větru a rytmu dne (a dalsich atributů  jako nadrženosti vzduchu po frontě, fáze dne atp.) si vnitřně oznámkovat podle **váhy. **Podle toho vybírát i linku, aby protla nejvíc odtrhovek s největší váhou. Případně, aby nějaká silná odtrhovka byla vždy v dosahu, kdyby náhodou aktuální mrak nefungoval - plán B .
201 )))
202
203 * (((
204 Brát v potaz počasí v předchozích dnech - např. když dost pršelo, v počátku dne nebudou fungovat lesy, ale více sušší povrchy.
205 )))
206
207 * (((
208 Lepší je být tam, kde bylo dlouho slunce a teď je stín, než tam, kde je teď chvíli slunce a byl dlouho stín.
209 )))
210
211 == Kumuly ==
212
213 Stoupající vzduch při kondenzaci **dostane extra boost!** Při změně skupenství z plynného na kapalné vzniká teplo. Tato extra energie způsobuje mj. že kumul nasává okolní vzduch.
214
215 Neustále monitorovat stav kumulů v okolí, kolem sebe a ve směru letu s předstihem někdy i desítek kilometrů a snažit si v hlavě utvářet obraz o aktuálním cyklu termického intervalu pro danou oblast.
216
217 Tvary v závislosti na střihu větru.
218
219 [[[[image:1611390921631-112.png||queryString="width=298&height=174" height="174" width="298"]]>>attach:1611390921631-112.png]]
220
221 === Jak poznat aktivní mrak ===
222
223 * pevně ohraničené hrany
224 * tmavší vyklenutá základna
225
226 [[Cvičení pro identifikaci mraků.>>doc:Tipy a triky.Ve stoupáku.WebHome||anchor="pojmenovavani"]]
227
228 [[Timelapsy kumulů>>Meteo.Predpoveď-vs-Realita.Timelapsy kumulů.WebHome]]
229
230 === Hříbek ===
231
232 Na vrcholu stoupáku se často ze stoupavého proudu vytvoří "hříbek" či čepička. Často je to vidět u chmurek (ve tvaru kroužků) nebo vršku kumulu, který "bublá/vaří/květákovatí".
233
234 (% style="text-align:center" %)
235 [[[[image:1621617221358-373.png||queryString="width=370&height=426" height="426" width="370"]]>>attach:1621617221358-373.png]]
236
237 == {{id name="kumulostrady"/}}Kumulostrády ==
238
239 Vzdálenost mezi kumulostrádami je 2.5-3x výška KH, tzn. při 2km dostupech cca 6km. Na konci kumulostrády nejvíce nabrat a pak (pokud není zřejmá lepší varianta) otočit 90stupnu (=se snosem větru to bude cca 50-60stupnu).
240
241 (% style="text-align:center" %)
242 [[[[image:1622041153873-642.png||alt="Lokalizace stoupavých a klesavých proudů v kumulostrádách"]]>>attach:1622041153873-642.png]]
243
244
245 (% style="text-align:center" %)
246 [[[[image:1622041295220-867.png||queryString="width=556&height=344" alt="Subsidienční proudění v kumulostrádách" height="344" width="556"]]>>attach:1622041295220-867.png]]
247
248 Pozn.: Díky silnějšímu větru budou stoupáky  dole rozbité - tzn. zůstat co nejvíce nahoře.
249
250 [[Jak poznat v předpovědi, že budou kumulostrády?>>doc:Meteo.WebHome||anchor="kumulostrady"]]
251
252 === Hexagon theory ===
253
254 Podle [[teorie>>https://xcmag.com/news/icaristics/]] se stoupavé proudy(potažmo kumuly) v bezvětší sdružují do hexagon vzorců o délce strany 6km. V těchto šestiúhelnících probíhá výměna vzduchu (jak při vaření hrnce s vodou jdou bubliny nahoru a nahrazuje je voda, která jde dolů). Cirkulující klesající vzduch je pak ve středu hexagonu. Při větru jsou downwind strany hexagonu prodlouženy.
255
256 [[image:1609800032486-130.png||queryString="width=384&height=329" height="329" width="384"]]
257
258 Praktické implikace:
259
260 * Na konci kumulostrády 60stupňů do strany, do 6km bude začátek další
261 * Blueholes(místa bez mraku) jsou středy hexagonu
262
263 [[[[image:1609799592900-364.png||queryString="width=776&height=631" height="376" width="462"]]>>https://www.google.com/search?q=thermal%20hexagon%20theory&tbm=isch&safe=off&tbs=rimg:CUueXgx8fyHwYe7BwnBB4RPW&hl=cs&sa=X&ved=0CAIQrnZqFwoTCNinrM2qg-4CFQAAAAAdAAAAABAz&biw=1905&bih=969]]
264
265 = Kam dál: =
266
267 [[045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti>>Tipy a triky.045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti.WebHome]]

Navigace