Tato sekce obsahuje vše o hledání a dohledávání stoupáků.  Informace o samotném vzniku stoupáku je v 05 Teorie vzniku stoupaku

Sekce pokrývá

- hledání (kde bude další stoupák)

- dohledávání (jsem v aktivní oblasti a dohledávám, kde přesně stoupák je)

Stoupáky

  • představit si je jako obrácenou korunu stromů nebo kořeny, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem)
  • struktura té koruny je daná charakterem dne, někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou už odspoda. Představ si vnitřním zrakem tvar té koruny během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní.
  • nízko využívat jakékoliv slabé větvičky k udržení a k posunutí k silnější větvi

  • Podle profilu dne si určit hard-deck (např. 1300), od kdy brát všechno

  • lokalizace stoupáku v blízkém okolí pomocí driftu (silný stoupák si přitahuje)

  • pokud je oblačná, všímat si životního cyklu kumulů pro aktuální den, naladit se na jejich rytmus

  • všímat si délky termického cyklu (jak dlouho stoupák trvá, jak je dlouhá pauza). Velké mraky mohou indikovat delší cykly a větší pauzy. Menší chmurky indikují kratší cykly. Při kratších cyklech se vyplatí soustředit spíš na odtrhovky na zemi.

  • Nula na variu = vzduch stoupá 1 ms. Trochu protáhnout kružnici, zda to v okolí nestoupá rychleji(vnímat drift). Pokud není zřejmá lepší varianta, čekat v 0 zda bublina časem nespustí lavinu. Případně lze takto vyčkávat i při pomalém klesání.

  • vnímat teplotu vzduchu

  • vizualizovat si stoupáky

  •  

  • vyhledávat vzorce dne, frekvence periody kumulů, jejich síla, inverze, střih větru atp.

  • řez stoupáku ve větru má tvar kapky s jádrem více upwind (po větru jsou více bubliny a turbulence)

  • silný střih větru ve výšce může stoupák zase rozbít na bubliny

  • při ztracení jádra při střihu větru hledat jádro downwind

  • snos stoupáku závisí na změně větru s výškou (vertikálním profilu větru) a odtrhovém profilu (odtrhové momentum). Pokud je např. určitou výšku konstantní síla větru, pak i skloněné stoupáky se rovnají, jak se momentum dočerpá.

  • Když stabilně stoupáš, zkontroluj jak daleko to máš k okraji mraku. Nenech se nasát a opust stoupák nejpozději, když máš nejbližší okraj mraku 45°!!! Při vypadnutí ze stoupáku očekávej turbulence. Připrav se hlavně na možný klesák a čelní zaklopení. Turbulence obvykle proletíš za pár desítek sekund.

  • [pokročilý] Při stabilním stoupání si začni více všímat okolí, a už si připravuj plán na to, jak točení ukončíš a kam poletíš potom.

  • [pokročilý] Pod základnou často mrak táhne všude. Využij toho a pokud máš ve směru letu základnu 45°, vydej se za stálého stoupání k okraji. Dotoč si až na kraji, ušetříš tím v každém stoupání několik minut

  • [expert] výše uvedená technika vypadá v praxi tak, že se proletí okrajem mraku za rovného letu a stálé viditelnosti. Vyžaduje to občas let na plném speedu, občas na uších pod základnou, což nese rizika případného kolapsu  vyšší než obvykle. Nicméně toto, pro závodníky, běžné chování je v rozporu s předpisy!!

Typy stoupáků

  • vrchol kopce (triger je kopec)

  • polnohrankový (triger je hranka, rozrušený terén…)

  • konvergentní (zůžení terénu před odtrhovkou, trychýře mezi kopce ve směru větru a malá hranka atp.)

  • závětrný

  • ….

Odtrhovky

Odtrhovky používat zejména když jsem nízko (polovina výšky cloudbase) nebo při bezoblačné. Jejich výběr se musí stát druhou přirozeností, aby fungovalo při stresovějších situacích (vyhnití nebo zachycení)

  • představit si stoupáky jako kapky vody (medu) stékající z nerovností stropu v páře (reliéf krajiny jako strop)

  • čím více se ten med nahřívá (např. závětrné plochy, více nasvícené plochy), tím má menší viskozitu, řídne - tzn. chce víc nahoru a nepotřebuje tak výrazné triggery - všímat si také sklonu vůči slunci a typu povrchu

  • I strom uprostřed pole jako rozrušení krajiny (cokoliv, co rozruší krajinu v závislosti na okolním terénu - vždy přemýšlet relativně)

  • stín mraku jako odtrhová zóna (v řádu minut po zakrytí se trhá stoupák)

  • nahřátý vzduch chce nahoru, je vděčný za všechno, co mu tam pomůže (mrak, který nasává/odtrhuje bublinky v okolí)

  • představit si, že nahřátý vzduch chce nahoru je obklopený chladnejším, který chce dolu (když vznikne stín, studený se dostane dolů a trigeruje/vysune teplý nahoru)

  • představovat si tok větru jako kdyby v terénu tekla tím směrem voda. Kde budou peřeje? Kde bude zpětný proud? Kde bude klidná? Kde budou konvergence?

  • stoupák vzniká z plochy desítek fotbalových hřišť - přemýšlet ve větším měřítku a hledat synergická místa

  • pozdní odpoledne mohou nahřáté lesy pomoci i když termika končí nebo je lehce zacirováno

  • try to fly over as many potential collector/trigger combinations as possible. If you get even a consistent "zero" on my vario while low, stop and circle until a thermal "set" comes through (it s like set of waves - few small ones and then the big one is coming)

  • mokrá pole nebo jezera často deaktivují všechnu aktivitu ve svém okolí, obzvlášť ve směru po větru - stejné platí i pro zastíněná místa

  • triggers in flatlands can be quite small, just road on the downwind end of the field

  • trigger je i změna povrchu

  • čím větší vítr, tím víc promíchává vzduch, hledat kapsy (klidné vody)

Odsazení

Všimni si snosu stoupáku v dané výšce a ten si pak projektuj na další odtrhovky v závislosti na tvojí výšce (vznikne ti "denní offset" od odtrhovky) - - tzn. když fouká sever, stoupák mě vynesl do 1 km a ufouknul o 800 m jižně, pak stoupáky nejspíš budou +- v podobném úhlu tzn. podle toho v jaké výšce chci míjet odtrhovku odsadím se jižně o daný offset, tzn. mám 500 metrů (chci ji míjet v 500 metrech), pak offsetuju 400 m. Představit si to v 3D prostoru a vidět vnitřním zrakem. Výše tak mohu chytnout široké stoupáky ze vzdálenejších odtrhovek. (všímat si i střihů větru a vlastností vzduchu v různých hladinách).

Jak na to v praxi?

Při točení stoupáku průběžně identifikovat odtrhovku (Pozn: I u kumulů je dobré cvičení odhadovat si oblast, která stoupák se živí.)

Při točení se "podívat" virtuálně vytočeným kabelem dolů.

Využívat metodu curtain 

Tip: možná šlo by pomoct i softwarově - viz "offset" widget pro xctrack.

Kvalita vzduchu

Při low pressure days je vzduch více bublavý, méně viskózní, potřebuje menší triggery, chce jít nahoru. Stoupáky více u sebe a pulzy jsou častější.

Při high pressure days je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholku

Výběr linky

  • představit si odsazení

  • ideálně aby protínala více (minimálně 3) odtrhovky (přes vesnici k lomu, ke kopci letím přes druhý menší kopec atp.)

  • zvyšovat si linkou šanci na stoupání

  • pokud je někde hřeben nebo podélná odtrhová hranka - vzít to podél ní

  • pokud mířím na kopec, vzít to tak abych projel kopec jako odtrhovou hranu, ale zároveň měl backup jeho leeside stoupák

  • linku vymýšlet už (nejpozději) během stoupání

  • po výběru linky se k ní commitovat - věřit jí

  • výška vždy jako nejcenější veličina

  • pokud jsem ve třetí třetině výšky země-cloudbase mužů být víc picky a zaměřit se na rychlost.  Např. u kumulostrad delfínovat: zpomalit ve stoupání, zrychlit mezi nimi.

  • odtrhovky v rámci síly větru a rytmu dne (a dalsich atributů  jako nadrženosti vzduchu po frontě, fáze dne atp.) si vnitřně oznámkovat podle váhy. Podle toho vybírát i linku, aby protla nejvíc odtrhovek s největší váhou. Případně, aby nějaká silná odtrhovka byla vždy v dosahu, kdyby náhodou aktuální mrak nefungoval - plán B .

  • Brát v potaz počasí v předchozích dnech - např. když dost pršelo, v počátku dne nebudou fungovat lesy, ale více sušší povrchy.

Kumuly

  • stoupající vzduch při kondenzaci dostane extra boost! Při změně skupenství z plynného na kapalné vzniká teplo. Tato extra energie způsobuje mj. že kumul nasává okolní vzduch.

  • Neustále monitorovat stav kumulů v okolí. Vývoj lze odhadovat i podle jejich stínů na zemi - pokud začně být průhledný (přestože ze strany je patrný vertikální vývoj) může to znamenat, že stoupavý proud je nejspíš u kopce.

Značky: termika