• Stoupáky
  • Typy stoupáků
  • Odtrhovky
  • Odsazení
  • Kvalita vzduchu
• Výběr linky
• Kumuly

Teorie vzniku stoupáku a základní informace jsou 05 Teorie vzniku stoupaku

Stoupáky

• nízko využívat jakékoliv slabé větvičky k udržení a k posunutí k silnější větvi

• Podle profilu dne si určit hard-deck (např. 1300), od kdy brát všechno

• lokalizace stoupáku v blízkém okolí pomocí driftu (silný stoupák si přitahuje)

• pokud je oblačná, všímat si životního cyklu kumulů pro aktuální den, naladit se na jejich rytmus

• všímat si délky termického cyklu (jak dlouho stoupák trvá, jak je dlouhá pauza). Velké mraky mohou indikovat delší cykly a větší pauzy. Menší chmurky indikují kratší cykly. Při kratších cyklech se vyplatí soustředit spíš na odtrhovky na zemi.

• Nula na variu = vzduch stoupá 1 ms. Trochu protáhnout kružnici, zda to v okolí nestoupá rychleji(vnímat drift). Pokud není zřejmá lepší varianta, čekat v 0 zda bublina časem nespustí lavinu. Případně lze takto vyčkávat i při pomalém klesání.

• vnímat teplotu vzduchu

• snažit se vizualizovat stoupáky

• Během stoupání vytvářet ABC (tenhle mrak, pak tamhleten, kdyz to nevyjde, tak nad tamtema loukama, nebo tim smerem se porad delaj pekny kumuly) - včetně neustálého udržování dostupných možností přistání.

• vyhledávat vzorce dne, frekvence periody kumulů, jejich síla, inverze, střih větru atp.

• řez stoupáku ve větru má tvar kapky s jádrem více upwind (po větru jsou více bubliny a turbulence)

• silný střih větru ve výšce může stoupák zase rozbít na bubliny

• při ztracení jádra při střihu větru hledat jádro downwind

• snos stoupáku závisí na změně větru s výškou (vertikálním profilu větru) a odtrhovém profilu (odtrhové momentum). Pokud je např. určitou výšku konstantní síla větru, pak i skloněné stoupáky se rovnají, jak se momentum dočerpá.

• Když stabilně stoupáš, zkontroluj jak daleko to máš k okraji mraku. Nenech se nasát a opust stoupák nejpozději, když máš nejbližší okraj mraku 45°!!! Při vypadnutí ze stoupáku očekávej turbulence. Připrav se hlavně na možný klesák a čelní zaklopení. Turbulence obvykle proletíš za pár desítek sekund.

• [pokročilý] Při stabilním stoupání si začni více všímat okolí, a už si připravuj plán na to, jak točení ukončíš a kam poletíš potom.

• [pokročilý] Pod základnou často mrak táhne všude. Využij toho a pokud máš ve směru letu základnu 45°, vydej se za stálého stoupání k okraji. Dotoč si až na kraji, ušetříš tím v každém stoupání několik minut

• [expert] výše uvedená technika vypadá v praxi tak, že se proletí okrajem mraku za rovného letu a stálé viditelnosti. Vyžaduje to občas let na plném speedu, občas na uších pod základnou, což nese rizika případného kolapsu  vyšší než obvykle. Nicméně toto, pro závodníky, běžné chování je v rozporu s předpisy!!

Typy stoupáků

• vrchol kopce (triger je kopec)

• polnohrankový (triger je hranka, rozrušený terén…)

• konvergentní (zůžení terénu před odtrhovkou, trychýře mezi kopce ve směru větru a malá hranka atp.)

• závětrný

• ….

Odtrhovky

Odtrhovky používat zejména když jsem nízko (polovina výšky cloudbase) nebo při bezoblačné. Jejich výběr se musí stát druhou přirozeností, aby fungovalo při stresovějších situacích (vyhnití nebo zachycení)

• představit si stoupáky jako kapky vody (medu) stékající z nerovností stropu v páře (reliéf krajiny jako strop)

• čím více se ten med nahřívá (např. závětrné plochy, více nasvícené plochy), tím má menší viskozitu, řídne - tzn. chce víc nahoru a nepotřebuje tak výrazné triggery - všímat si také sklonu vůči slunci a typu povrchu

• I strom uprostřed pole jako rozrušení krajiny (cokoliv, co rozruší krajinu v závislosti na okolním terénu - vždy přemýšlet relativně)

• stín mraku jako odtrhová zóna (v řádu minut po zakrytí se trhá stoupák)

• nahřátý vzduch chce nahoru, je vděčný za všechno, co mu tam pomůže (mrak, který nasává/odtrhuje bublinky v okolí)

• představit si, že nahřátý vzduch chce nahoru je obklopený chladnejším, který chce dolu (když vznikne stín, studený se dostane dolů a trigeruje/vysune teplý nahoru)

• představovat si tok větru jako kdyby v terénu tekla tím směrem voda. Kde budou peřeje? Kde bude zpětný proud? Kde bude klidná? Kde budou konvergence?

• stoupák vzniká z plochy desítek fotbalových hřišť - přemýšlet ve větším měřítku a hledat synergická místa

• pozdní odpoledne mohou nahřáté lesy pomoci i když termika končí nebo je lehce zacirováno

• try to fly over as many potential collector/trigger combinations as possible. If you get even a consistent "zero" on my vario while low, stop and circle until a thermal "set" comes through (it s like set of waves - few small ones and then the big one is coming)

• mokrá pole nebo jezera často deaktivují všechnu aktivitu ve svém okolí, obzvlášť ve směru po větru - stejné platí i pro zastíněná místa

• triggers in flatlands can be quite small, just road on the downwind end of the field

• trigger je i změna povrchu

• čím větší vítr, tím víc promíchává vzduch, hledat kapsy (klidné vody)

Odsazení

Všimni si snosu stoupáku v dané výšce a ten si pak projektuj na další odtrhovky v závislosti na tvojí výšce (vznikne ti "denní offset" od odtrhovky) - - tzn. když fouká sever, stoupák mě vynesl do 1 km a ufouknul o 800 m jižně, pak stoupáky nejspíš budou +- v podobném úhlu tzn. podle toho v jaké výšce chci míjet odtrhovku odsadím se jižně o daný offset, tzn. mám 500 metrů (chci ji míjet v 500 metrech), pak offsetuju 400 m. Představit si to v 3D prostoru a vidět vnitřním zrakem. Výše tak mohu chytnout široké stoupáky ze vzdálenejších odtrhovek. (všímat si i střihů větru a vlastností vzduchu v různých hladinách).

Jak na to v praxi?

Při točení stoupáku průběžně identifikovat odtrhovku (Pozn: I u kumulů je dobré cvičení odhadovat si oblast, která stoupák se živí.)

Při točení se "podívat" virtuálně vytočeným kabelem dolů.

Využívat metodu curtain 

Tip: možná šlo by pomoct i softwarově - viz "offset" widget pro xctrack.

Kvalita vzduchu

Při low pressure days je vzduch více bublavý, méně viskózní, potřebuje menší triggery, chce jít nahoru. Stoupáky více u sebe a pulzy jsou častější.

Při high pressure days je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholku

Výběr linky

• představit si odsazení

• ideálně aby protínala více (minimálně 3) odtrhovky (přes vesnici k lomu, ke kopci letím přes druhý menší kopec atp.)

• zvyšovat si linkou šanci na stoupání

• pokud je někde hřeben nebo podélná odtrhová hranka - vzít to podél ní

• pokud mířím na kopec, vzít to tak abych projel kopec jako odtrhovou hranu, ale zároveň měl backup jeho leeside stoupák

• linku vymýšlet už (nejpozději) během stoupání

• po výběru linky se k ní commitovat - věřit jí

• výška vždy jako nejcenější veličina

• pokud jsem ve třetí třetině výšky země-cloudbase mužů být víc picky a zaměřit se na rychlost.  Např. u kumulostrad delfínovat: zpomalit ve stoupání, zrychlit mezi nimi.

• odtrhovky v rámci síly větru a rytmu dne (a dalsich atributů  jako nadrženosti vzduchu po frontě, fáze dne atp.) si vnitřně oznámkovat podle váhy. Podle toho vybírát i linku, aby protla nejvíc odtrhovek s největší váhou. Případně, aby nějaká silná odtrhovka byla vždy v dosahu, kdyby náhodou aktuální mrak nefungoval - plán B .

• Brát v potaz počasí v předchozích dnech - např. když dost pršelo, v počátku dne nebudou fungovat lesy, ale více sušší povrchy.

Kumuly

• stoupající vzduch při kondenzaci dostane extra boost! Při změně skupenství z plynného na kapalné vzniká teplo. Tato extra energie způsobuje mj. že kumul nasává okolní vzduch.

• Neustále monitorovat stav kumulů v okolí. Vývoj lze odhadovat i podle jejich stínů na zemi - pokud začně být průhledný (přestože ze strany je patrný vertikální vývoj) může to znamenat, že stoupavý proud je nejspíš u kopce.