Úvod

Tato sekce pokrývá lokalizaci dalšího stoupáku (tzn. kde bude další stoupák resp. aktivní oblast a proč, jak poznat tyhle místa)

V separátní stránce je pak popsáno jemné dohledávání stoupáku v aktivní oblasti.

Informace o samotném vzniku stoupáku je v 05 Teorie vzniku stoupaku

Lokalizace stoupáků

  • představit si je jako obrácenou korunu stromů nebo kořeny, níže jsou četnější a slabší, výše se spojují do silnějších větví až se nakonec spojí v silný kmen (např. pod mrakem)
  • struktura té koruny je daná charakterem dne, někdy jsou stoupáky tenké a úzké a četné a spojují se do silnějších větví až výše. Někdy jsou už odspoda. Představ si vnitřním zrakem tvar té koruny během letu podle indicií předchozích stoupáků a pracuj s ní.
  • nízko využívat jakékoliv slabé větvičky k udržení a k posunutí k silnější větvi

  • Podle profilu dne si určit hard-deck (např. 1300), od kdy brát všechno

  • pokud je oblačná, všímat si životního cyklu kumulů pro aktuální den, naladit se na jejich rytmus
  • všímat si délky termického cyklu (jak dlouho stoupák trvá, jak je dlouhá pauza). Velké mraky mohou indikovat delší cykly a větší pauzy. Menší chmurky indikují kratší cykly. Při kratších cyklech se vyplatí soustředit spíš na odtrhovky na zemi.
  • vnímat teplotu vzduchu

  • vizualizovat si stoupáky

  • vyhledávat vzorce dne, frekvence periody kumulů, jejich síla, inverze, střih větru atp.

  • řez stoupáku ve větru má tvar kapky s jádrem více upwind (po větru jsou více bubliny a turbulence)

  • silný střih větru ve výšce může stoupák zase rozbít na bubliny

  • při ztracení jádra při střihu větru hledat jádro downwind

  • snos stoupáku závisí na změně větru s výškou (vertikálním profilu větru) a odtrhovém profilu (odtrhové momentum). Pokud je např. určitou výšku konstantní síla větru, pak i skloněné stoupáky se rovnají, jak se momentum dočerpá.

Typy stoupáků

  • vrchol kopce (triger je kopec)

  • polnohrankový (triger je hranka, rozrušený terén…)

  • konvergentní (zůžení terénu před odtrhovkou, trychýře mezi kopce ve směru větru a malá hranka atp.)

  • závětrný

Odtrhovky

Odtrhovky používat zejména když jsem nízko (polovina výšky cloudbase) nebo při bezoblačné. Jejich výběr se musí stát druhou přirozeností, aby fungovalo při stresovějších situacích (vyhnití nebo zachycení)

  • představit si stoupáky jako kapky vody (medu) stékající z nerovností stropu v páře (reliéf krajiny jako strop)

  • čím více se ten med nahřívá (např. závětrné plochy, více nasvícené plochy), tím má menší viskozitu, řídne - tzn. chce víc nahoru a nepotřebuje tak výrazné triggery - všímat si také sklonu vůči slunci a typu povrchu

  • I strom uprostřed pole jako rozrušení krajiny (cokoliv, co rozruší krajinu v závislosti na okolním terénu - vždy přemýšlet relativně)

  • stín mraku jako odtrhová zóna (v řádu minut po zakrytí se trhá stoupák)

  • nahřátý vzduch chce nahoru, je vděčný za všechno, co mu tam pomůže (mrak, který nasává/odtrhuje bublinky v okolí)

  • představit si, že nahřátý vzduch chce nahoru je obklopený chladnejším, který chce dolu (když vznikne stín, studený se dostane dolů a trigeruje/vysune teplý nahoru)

  • představovat si tok větru jako kdyby v terénu tekla tím směrem voda. Kde budou peřeje? Kde bude zpětný proud? Kde bude klidná? Kde budou konvergence?

  • stoupák vzniká z plochy desítek fotbalových hřišť - přemýšlet ve větším měřítku a hledat synergická místa

  • pozdní odpoledne mohou nahřáté lesy pomoci i když termika končí nebo je lehce zacirováno

  • try to fly over as many potential collector/trigger combinations as possible. If you get even a consistent "zero" on my vario while low, stop and circle until a thermal "set" comes through (it s like set of waves - few small ones and then the big one is coming)

  • mokrá pole nebo jezera často deaktivují všechnu aktivitu ve svém okolí, obzvlášť ve směru po větru - stejné platí i pro zastíněná místa

  • triggers in flatlands can be quite small, just road on the downwind end of the field

  • trigger je i změna povrchu

  • čím větší vítr, tím víc promíchává vzduch, hledat kapsy (klidné vody)

  • stoupák nemůže jít dolů - pokud se plazí po povrchu, tak jakýkoliv svah dolů ho odtrhne. Dobrý trik pro roviny - např. nafoukávané město jako zdroj + po větru svah dolů.

Kvalita vzduchu

Při low pressure days je vzduch více bublavý, méně viskózní, potřebuje menší triggery, chce jít nahoru. Stoupáky více u sebe a pulzy jsou častější.

Při high pressure days je vzduch viskóznější, courá se po zemi a trhá se u výrazných triggerů a vrcholku

Odsazení

Všimni si snosu stoupáku v dané výšce a ten si pak projektuj na další odtrhovky v závislosti na tvojí výšce (vznikne ti "denní offset" od odtrhovky) - - tzn. když fouká sever, stoupák mě vynesl do 1 km a ufouknul o 800 m jižně, pak stoupáky nejspíš budou +- v podobném úhlu tzn. podle toho v jaké výšce chci míjet odtrhovku odsadím se jižně o daný offset, tzn. mám 500 metrů (chci ji míjet v 500 metrech), pak offsetuju 400 m. Představit si to v 3D prostoru a vidět vnitřním zrakem. Výše tak mohu chytnout široké stoupáky ze vzdálenejších odtrhovek. (všímat si i střihů větru a vlastností vzduchu v různých hladinách).

Jak na to v praxi?

Při točení stoupáku průběžně identifikovat odtrhovku (Pozn: I u kumulů je dobré cvičení odhadovat si oblast, která stoupák živí.)

Při točení se "podívat" virtuálně vytočeným kabelem dolů.

Využívat metodu curtain - nadletět si místo protnutí po větru a vracet se k němu proti větru.

Tip: možná šlo by pomoct i softwarově - viz "offset" widget pro xctrack.

Závětrná termika

  • místa chráněná před větrem jako dobrý zdroj, např. toto místo při severni situaci v Annecy 1609785750791-553.png
  • před letem v takové oblasti se zorientovat v prostoru a v toku vzduchové masy v daném místě a mít ji potvrzenou indiciemi - např. když tě to tlačí na jednu stranu, je to dobrý indikátor a víš, jestli to odpovídá tvé představě o pohybu masy. Ověřovat si takto realitu. Při závětrné termice je zásadně důležité, aby odhad byl co nejvíce odpovídající skutečnosti.

Výběr linky

  • namísto po větru namířit to lehce crosswind = prozkoumání více aktivních oblastí = šance na potkání více stoupáků

  • představit si odsazení - u oblačné přímku od odtrhovku ke kumulu - pomůže vizualizovat stoupák

  • zvyšovat si linkou šanci na stoupání - ideálně aby protínala více odtrhovek (přes vesnici k lomu, ke kopci letím přes druhý menší kopec atp.)

  • využívat metodu curtain (silnější jádra mají menší snos) = přiletět k místu předpokládaného stoupáku více downwind a pak otočit upwind a prozkoumat více jader až vybrat to nejsilnějš

  • pokud je někde hřeben nebo podélná odtrhová hranka - vzít to podél ní

  • pokud mířím na kopec, vzít to tak abych projel kopec jako odtrhovou hranu, ale zároveň měl backup jeho leeside stoupák

  • linku vymýšlet nejpozději během stoupání

  • po výběru linky se k ní commitovat - věřit jí

  • výška jako nejcenější veličina

  • ve třetí třetině výšky země-cloudbase mužů být víc picky a zaměřit se na rychlost.  Např. u kumulostrad delfínovat: zpomalit ve stoupání, zrychlit mezi nimi.

  • odtrhovky v rámci síly větru a rytmu dne (a dalsich atributů  jako nadrženosti vzduchu po frontě, fáze dne atp.) si vnitřně oznámkovat podle váhy. Podle toho vybírát i linku, aby protla nejvíc odtrhovek s největší váhou. Případně, aby nějaká silná odtrhovka byla vždy v dosahu, kdyby náhodou aktuální mrak nefungoval - plán B .

  • Brát v potaz počasí v předchozích dnech - např. když dost pršelo, v počátku dne nebudou fungovat lesy, ale více sušší povrchy.

Kumuly

Stoupající vzduch při kondenzaci dostane extra boost! Při změně skupenství z plynného na kapalné vzniká teplo. Tato extra energie způsobuje mj. že kumul nasává okolní vzduch.

Neustále monitorovat stav kumulů v okolí. 

Tvary v závislosti na střihu větru.

1611390921631-112.png

Kumulostrády

Vzdálenost mezi kumulostrádami je 2.5-3x výška KH, tzn. při 2km dostupech cca 6km. Na konci kumulostrády nejvíce nabrat a pak (pokud není zřejmá lepší varianta) otočit 90stupnu (=se snosem větru to bude cca 50-60stupnu).

Pozn.: Díky silnějšímu větru budou stoupáky  dole rozbité - tzn. zůstat co nejvíce nahoře.

Jak poznat v předpovědi, že budou kumulostrády?

Hexagon theory

Podle teorie se stoupavé proudy(potažmo kumuly) v bezvětší sdružují do hexagon vzorců o délce strany 6km. V těchto šestiúhelnících probíhá výměna vzduchu (jak při vaření hrnce s vodou jdou bubliny nahoru a nahrazuje je voda, která jde dolů). Cirkulující klesající vzduch je pak ve středu hexagonu. Při větru jsou downwind strany hexagonu prodlouženy.

1609800032486-130.png

Praktické implikace:

  • Na konci kumulostrády 60stupňů do strany, do 6km bude začátek další
  • Blueholes(místa bez mraku) jsou středy hexagonu

1609799592900-364.png

Kam dál:

045 Dohledávání stoupáku v aktivní oblasti

Značky: termika
Vytvořil David Brazda 03.08.2020 15:26