Hide last authors
David Brazda 36.1 1 {{toc/}}
2
3 = Stoupavé proudy​ =
4
David Brazda 39.1 5 == {{id name="stickyfizzy"/}}Fizzy days Sticky days ==
David Brazda 36.1 6
David Brazda 40.2 7 Jako kapka vody stéká šikmo až do prvního zlomu, termická bublina se chová podobně - teče po povrchu směrem nahoru, dokud “neukápne”. Některé dny se označují jako “sticky”, kdy se bubliny drží povrchu velmi pevně, jiné dny se označuji jako “fizzy”, kdy sebemenší záhyb v terénu bublinu odtrhne. Proto jsou někdy bubliny především před kopcem, a jindy u kopce. Příklad [[fizzy day na Rané>>https://www.youtube.com/watch?v=9LwndZxyh1Q]].
David Brazda 36.1 8
David Brazda 38.1 9 V nižších patrech jde pouze o Termická bublinu, protože ještě není homogenní. Odtržením první bubliny často vzniká lavinový efekt, kdy se postupně uvolní i další bubliny v okolí a mohou tvořit silný stoupavý proud už od cca 100 m nad zemí. Někdy se bubliny něchtějí spojovat (závislost na tlaku a vlhkosti) a pak jsou ve stoupáku turbulence. Intenzita turbulencí závisí na rozdílu rychlostí vzduchu, ale také **na aktuálním tlaku a vlhkosti**.
David Brazda 36.1 10
11 == Termika a vítr ==
12
13 Vítr termiku ovlivňuje, podobně jako když foukám do tekoucí vody z PET lahve. Celý stoupavý proud bude nakloněný ve směru větru, úhel sklonu závisí na síle stoupavého proudu (silnější=víc nahoru) vs. síle orografického větru (silnější = víc dolů). U země se často slabé bubliny nedokážou pohybovat směrem nahoru, a jsou větrem kutáleny po povrchu (např. Pole), dokud nenarazí na překážku, kde se hromadí, dokud nejsou dost silné na prostoupání. Takové místo se označuje **odtrhová hrana**. Typicky je to řada stromů, keřů, nebo vrchol kopce.
14
15 Při určité síle větru se bubliny už nedokážou spojit. Mezi bublinami také vznikají turbulence, v hantýrce se označuje jako **rozbitý stoupák.**
16
17 = Teorie stoupavého vzduchu - další pohled =
18
19 (((
20 * **adiabatický děj **- vše se děje bez výměny s okolím - i když jde o stejnou tekutinu (vzduch) - nic se nepromíchává jsou to uzavřené kapsy
21 * na počátku, když se homogenní vzduch nahřívá - proces není adiabatický. Nahřívání začne a pomalu se šíří po nahřívané ploše. Proto je poté potřeba **trigger**, aby se nahřátý vzduch utrhl ze svého **homogenního celku** a další děj pak mohl pokračovat **adiabaticky**
22 * při stoupání také nejde primárně o teplotu, ale o **hustotu** - teplota mi “jen” určuje hustotu. A to jestli bublina stoupá nebo ne způsobuje až změna hustoty!
23 * tzn. stoupající bublina se dá představit jako uzavřená kapsa, kdy zvýšení teploty sníží hustotu a tím při zachování hmotnosti (adiabatický děj) zvětší objem té kapsy. Až toto **zvětšení objemu** facilituje sílu, kterou je kapsa nadlehčována (aerostatickou vztlakovou sílu) - tato síla je určena rozdílem atmosférického tlaku působícím na bublinu na její horní a spodní části.
24 * Podle Archimédova zákona tedy bublina primárně nestoupá protože je teplejší, ale protože je vytlačována (nadlehčována) **tlakem okolního vzduchu **(aneb tíhou tekutiny tělesem vytlačené)**.**
25 * hlavní myšlenkou tohoto pohledu je, že bublina je vlastně nadlehčována **zespoda **(rozdíly tlaku) vzduchem, který se snaží dostat **“pod ní” - **tzn. vzduch získává i vertikální klesavou složku**.** S trochou nadsázky ji vlastně “pohání” **klesák. **Tenhle trochu upravený přístup může být výhodný pro lepší vizualizaci dění v aktivní oblasti, získání celého obrazu a tak pro následnou lepší lokalizaci stoupáků.
26 * Jak bublina následně stoupá, s** výškou se snižuje tlak okolí **(hustota)**, **bublina se proto **zvětšuje** (tím druhotně **snižuje svou teplotu**, což není až tak důležité),** ale hlavně zvyšuje svůj objem! **Tzn. sice je snížený tlak okolí (aerostatická síla je menší), ale zase nyní působí na větší plochu. Až když se hustota bubliny vyrovná hustotě okolního vzduchu bublina se zastaví - z pohledu Archimédova zákona se těleso jen “vznáší”. Nebo např. při zádržné vrstvě (zvýšené teplotě = snížené hustotě) bublina narazí na prostředí s nižší hustotou o kterou se zastaví. Tzn. nejde o to až se teploty uvnitř a vně vyrovnají, ale o to, až se hustota uvnitř bubliny a hustota (tlak) okolí vyrovnají. Dá se to představit jako nadnášení objektu v tekutině.
27 )))
28
29 == Odkazy ==
30
31 Pěkné vysvětlení zde [[http:~~/~~/www.atmo.arizona.edu/students/courselinks/fall12/atmo170a1s1/coming_up/week_2/lect6_ideal_gas_law.html>>url:http://www.atmo.arizona.edu/students/courselinks/fall12/atmo170a1s1/coming_up/week_2/lect6_ideal_gas_law.html||shape="rect"]]
32
33 Vizualizace pohybu částic v okolí stoupajícího objektu [[https:~~/~~/youtu.be/XQ0lhHzgSvo?t=143>>url:https://youtu.be/XQ0lhHzgSvo?t=143||shape="rect"]] (vizualizace klesáků a turbulencí)
34
David Brazda 42.1 35 (% style="font-family:-apple-system,BlinkMacSystemFont,~"Segoe UI~",Roboto,~"Noto Sans~",Ubuntu,~"Droid Sans~",~"Helvetica Neue~",sans-serif" %)Praktické tipy Stoupáky a odtrhovky (%%)[[Stoupáky a odtrhovky>>doc:Tipy a triky.04 Lokalizace stoupáků.WebHome||style="background-color: rgb(255, 255, 255); font-family: -apple-system, BlinkMacSystemFont, ~"Segoe UI~", Roboto, ~"Noto Sans~", Ubuntu, ~"Droid Sans~", ~"Helvetica Neue~", sans-serif;"]]